Ve svém oboru, kterým je zhruba řečeno výzkum lidského chování v každodenních situacích, patří Dan Ariely k nejznámějším odborníkům na světě. Značně přispěl k popularizaci behaviorální ekonomie a k tomu, že se tento obor bere vážně. Nejvyššího a nejnižšího bodu své kariéry dosáhl během pandemie covidu, kdy radil vrcholným politikům a současně se dostal na seznam úhlavních nepřátel lidstva.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Proč pokládá Dan Ariely dezinformace za největší problém lidstva a odkdy si to myslí.
- Co se mu nelíbí na současné Americe.
- Jaké regulace by podle něj pomohly zvýšit důvěryhodnost obsahu sociálních sítí.
- Jakému prvku mezilidské komunikace říká šibolet.
- Jak znělo slovo, kterým shrnul ChatGPT celou jeho nejnovější knihu.
Via Věda – Deník N
Dále například:
Továrny na nevědomost
(v originále „La fabrique de l’ignorance“)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/14489376240-tovarny-na-nevedomost/, kde je zmiňován termín
Agnotologie
Agnotologie neboli „zkoumání nevědomosti“ je disciplína, která si všímá ztrácení vědomostí, o něž společnost jako celek přišla, a to zejména z důvodu a/nebo prostřednictvím:
- ukrývání nebo utajování poznatků
- úmyslného či náhodného ničení, ztráty, zakládaní nebo zapomínání poznatků
- odložení, odhazování nebo zavržení nabytých poznatků.
Via Wikipedie
Společnost a vědění II.: Od Encyklopedie k Wikipedii
https://www.kosmas.cz/knihy/183797/spolecnost-a-vedeni-ii/
Jaké regulace by podle tebe, Gemini, pomohly zvýšit důvěryhodnost obsahu sociálních sítí?
Regulace důvěryhodnosti obsahu na sociálních sítích: Komplexní výzva
Otázka regulace obsahu na sociálních sítích je velmi aktuální a komplexní. Na jednu stranu je žádoucí, aby informace šířené na těchto platformách byly pravdivé a důvěryhodné. Na druhou stranu je třeba chránit svobodu projevu a zabránit cenzurě.
Možné regulační nástroje:
- Ověřování identity: Zavedení povinné registrace a ověřování identity uživatelů by mohlo snížit šíření dezinformací a nenávistných projevů.
- Transparentnost algoritmů: Vyžadování větší transparentnosti algoritmů, které určují, jaký obsah se uživatelům zobrazuje, by mohlo pomoci odhalit potenciální zaujatost a manipulaci.
- Značení sponzorovaného obsahu: Jasné označení sponzorovaného obsahu by mělo zabránit tomu, aby byl uživatelům prezentován jako nezávislý.
- Odpovědnost platforem: Zvýšení odpovědnosti platforem za obsah, který na nich hostují, by je motivovalo k aktivnějšímu boji proti dezinformacím a nenávistným projevům.
- Nezávislé orgány pro dohled: Zřízení nezávislých orgánů pro dohled nad sociálními sítěmi by mohlo zajistit objektivnější posuzování obsahu a jeho případné odstranění.
- Vzdělávání uživatelů: Investice do vzdělávání uživatelů o tom, jak rozpoznat dezinformace a kriticky přistupovat k informacím na internetu, by mohly výrazně přispět ke zvýšení mediální gramotnosti.
Výzvy a rizika:
- Definice dezinformací: Stanovení jasné definice toho, co je dezinformace, je velmi obtížné.
- Cenzura: Přílišná regulace by mohla vést k cenzurě a omezení svobody projevu.
- Globální charakter sociálních sítí: Regulace sociálních sítí by musela být koordinována na mezinárodní úrovni, což je vzhledem k různosti právních systémů jednotlivých zemí velmi náročné.
- Technologická neutralita: Je třeba zvážit, jaká omezení by mohla být uložena technologickým společnostem, aniž by byla ohrožena technologická neutralita.
Závěr:
Otázka regulace obsahu na sociálních sítích je velmi složitá a vyžaduje pečlivé zvážení všech pro a proti. Je důležité najít rovnováhu mezi potřebou chránit uživatele před dezinformacemi a nenávistnými projevy a potřebou zachovat svobodu projevu a inovaci.
Co si o této problematice myslíte vy? Jaké další regulační nástroje byste navrhli?
Poznámka: Tento text je obecným přehledem a nemůže nahradit odborné právní poradenství.
Via Gemini AI
