Vyslovit hodnocení jako „nobelovská úroveň“ nebo „letenka do Stockholmu“ je až příliš snadné, někdy jsou však taková slova namístě. Velmi pravděpodobně se to týká objevu, který dnes v Brně představili vědci z tamního Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s olomouckým týmem Ústavu experimentální botaniky AV.
Nejdokonalejším přístrojem pro zobrazování mikrosvěta je elektronový mikroskop. V extrémním případě jím lze zobrazit dokonce jednotlivé atomy.
Potíž je v tom, že podmínky, jimž je třeba vystavit pozorovaný vzorek, jsou naprosto neslučitelné se životem v jakékoli podobě – mimo jiné (ale nejen) proto, že pozorování probíhá ve vysokém vakuu. Živé struktury, například buňky a jejich součásti, v takových podmínkách nejen zahynou, ale navíc se mechanicky zničí, vnitřní přetlak je roztrhá.
Tato omezení dráždí vědce po celou dobu existence a používání elektronové mikroskopie. Hledají metody, jak je obejít. Je naprosto logické, že právě Brno patří k hlavním světovým centrům takového výzkumu – protože je také jedním z mála míst, kde se elektronové mikroskopy vyvíjejí a vyrábějí.
Když chcete potkat co nejvíce lidí, kteří této problematice rozumějí, je Brno dost možná nejlepší volbou v rámci celé planety. Má to historické důvody, o nichž jsme psali dříve.
Via Věda – Deník N
Napsat komentář