Endofytické houby pomáhají rostlinám prospívat i v zasolené půdě. Vděčí za to buněčné pumpě

Zasolení půdy na plodiny působí podobně jako sucho. Podle vědců bylo například jedním z důvodů úpadku mezopotámských civilizací a dnes celosvětově trápí až pětinu všech zemědělských oblastí. Výzkumníci ale už delší dobu znají houby, které s tím zemědělcům mohou pomoci. Nikdo ale zatím nepopsal mechanismus takové spolupráce hub a rostlin. Tedy dokud se na to nezaměřili vědci z Mendelovy univerzity.

Veronika Berková v laboratoři Ústavu molekulární biologie a radiobiologie Mendelovy univerzity vytahuje z kultivačního boxu dvacet krabiček, ve kterých raší rostlinky řepky olejky. Některé jsou na první pohled menší – ty totiž rostou v zasolené půdě. A protože sůl vstřebává vodu, nezbude jí v substrátu dost pro rostliny.

V současnosti je podle odhadů OSN až pětina zemědělské půdy na celém světě zasolená, především na Blízkém východě nebo v USA. Kvůli klimatické změně ale může zasolení začít trápit i české zemědělce. Plodinám s tím můžou pomáhat takzvané endofytické houby. Vědci ale doteď přesně nevěděli jak.

Via Věda a technologie – iROZHLAS.cz

Jak funguje buněčná pumpa?

Buněčná pumpa, známá také jako transportní protein, je bílkovina zabudovaná do buněčné membrány. Je zodpovědná za aktivní transport, což je proces přenosu látek přes membránu proti jejich koncentračnímu gradientu. To znamená, že pumpa spotřebovává energii (obvykle ve formě ATP) k přesunu látek z oblasti s nízkou koncentrací do oblasti s vysokou koncentrací.

Existuje mnoho druhů buněčných pump, které se liší typem látek, které transportují, a mechanismem, kterým fungují. Mezi nejběžnější typy patří:

• Sodno-draselná pumpa (Na+/K+ ATPáza): Tato pumpa udržuje v buňkách vysokou koncentraci draslíku (K+) a nízkou koncentraci sodíku (Na+). To je důležité pro mnoho buněčných funkcí, včetně nervového vedení a svalové kontrakce.
• Vápenato-vápníková pumpa (Ca2+ ATPáza): Tato pumpa reguluje hladinu vápníku (Ca2+) v buňkách. Vápník hraje důležitou roli v mnoha buněčných signálních drahách, včetně svalové kontrakce a neurotransmise.
• Protonová pumpa (H+ ATPáza): Tato pumpa vytváří protonový gradient přes membránu, který pohání mnoho dalších buněčných procesů, jako je transport živin a sekrece kyselin.

Buněčné pumpy fungují na základě principu konformační změny. To znamená, že mění svůj tvar v reakci na vazbu substrátů (látek, které transportují) a ATP. Tato konformační změna umožňuje pumpě otevřít se na jedné straně membrány a zavřít se na druhé straně, čímž se transportují látky přes membránu.

Buněčné pumpy jsou nezbytné pro život všech buněk. Hrají klíčovou roli v udržování buněčné homeostázy, což je proces udržování stabilního vnitřního prostředí buňky. Poruchy funkce buněčných pump mohou vést k řadě zdravotních problémů.

Další informace:

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka
• https://m.youtube.com/watch?v=4waQ09P-npc
• https://cs.khanacademy.org/science/biology/structure-of-a-cell

Via Gemini AI